pátek 25. dubna 2014

JE TOHO NA MĚ TROCHU MOC...

Dospěla jsem do fáze, kdy si otevřeně přiznávám, že je na mě toho strašně moc...člověk by chtěl, ale chuť není...Neměla jsem sílu ani psát na blog. Mezitím jsem stihla vymalovat a uklidit celý barák,  klasika navštívit logopedii, Matějovu sedmiletou prohlídku, narozeniny obou dětí, Velikonoce, velikonoční dílny ve školce, kde jsem učila děti a maminky děrované vejce barvené voskem,  zahrada , kde na mě volá práce z každého rohu (pohnojeno mám jen 1/3trávy), včera jsem do půl deváté sadila kytky do truhlíků ....Přiznám se že mám v koupelně pořád zacákané okno od malby a ne a ne se k tomu dostat a hlavně donutit. Ještě jsem stačila vyzvednout dva dopisy z úřadu práce o odložení naší žádosti o příspěvek na péči a průkazku ZTP.
O práci ani nemluvím , tak to flákám jak se dá....

Co s tím??
Náhodou jsem v televizi shlédla rozhovor o prokrastinaci , o které jsem již dříve četla z blogu Moniky... asi je to můj případ.....
Vždy mám problém kde začít...

Matěje momentálně učím za pochodu, třeba jako včera u mne v práci na počítači...

Spočítej vajíčka, spočítej slepičky  :-)  já vím jsme trochu pozadu, velikonoce už byly

Hanička má za sebou třídní předehrávky na klavíru, včera přišla s termínem postupových zkoušek, které musíme sladit s termínem školky v přírodě....

Klasické starosti nás maminek s dětmi.....a naši muži , sice vydělávají penízky (to my se chodíme do práce jen bavit :-)) ale tyhle věci neřeší a když řeknu vždyť jsem ti to říkala , odpověď zní  " já zapomněl" ....



středa 2. dubna 2014

DNES V MODRÉM....


Dnes Matěj odcházel do školky stylově .... modré slipy, modré ponožky, modré džíny a modré triko :-)
Den. porozumění autismu.  Autismus - před šesti lety pro mne pojem naprosto neznámý, dnes každodenní chleba....
I když si myslím, že člověk na to denně nemyslí, máme plno starostí a spíše člověk funguje setrvačností, jen někdy se člověk zastaví a znovu začne nad autismem přemýšlet...tak jako včera

Povídám babičce , že v podstatě Hanička nemá sourozence se kterým by si mohla popovídat, že Matýsek je jen takový tichý společník. A Hanka (5let) odpověděla : " To mi nevadí, já si s ním promluvím až se z toho autismu vyléčí " .......