Tak jsme to zvládli !!!
Už týden před jsem Matýska připravovala na to, že nás čeká školka...jeho odpověď pokaždé "nech, nech" , znamená to že ho máme nechat být...ukazovala jsem mu fotky ze školky a jak se Hanička těší. Ta už o školce mluví minimálně 14dní. Ráno jsem se snažila být co nejvíce přívětivá , slovy " Hola, hola, školka volá" jsem ho tahala z postele...Opět " nech" a natáhl si peřinu zpět na sebe.. Tak znovu " Matýsku, Hanička už čeká , pojedeme do školky" ...."nech, nech"....podařilo se nám posnídat, pak jsem ho oblékla ( poslední dobou protestuje a vůbec se nechce oblékat sám). Poslala jsem je se obout, Matěj samozřejmě jeho oblíbené, již dobité boty, takže jsme zase bojovali, že si má vzít jiné (má asi patery, ale chce pořád jenom ty jedny)... Odběhla jsem a slyším z chodby, jak ho Hanka sekýruje " Jestli si je neobuješ, půjdeš nahoru".... v té chvíli se o mě pokoušel infarkt, při představě že po té zdlouhavé době, co jsem ho dostala z patra dolů, by mi zase zdrhnul zpátky ! Okřikla jsem Hanku, že si ho srovnám sama...
Vyrazili jsme na cestu, co čert nechtěl všude samý policajt, takže pomalá předpisová jízda celou trasu do školky . Matěj mě od auta chytil za ruku a až v šatně uviděl paní učitelku Helenu, tak ji začal objímat. Mezitím než jsem podepsala 5 archů, říkám rychle doneste lego, všechny učitelky popadli krabice s legem :-) a Matěj se uvelebil na koberečku a začal stavět . Dokonce jsem si všimla že se k němu sběhli ostatní kluci a skládali s ním... Ještě dostal v sáčku jablíčko, na svačinku, jako vždycky...
Máme ve třídě pár nových dětí, tak doufám, že vše bude v pohodě, protože ne každé dítě má rádo Matějovo objímání, kdy nás skoro uškrtí, nebo žduchání, které on bere jako hru, když se dostane do laufu...
Hanička je v nové třídě, ale se známými kamarády, ta má školku hrozně ráda... Hrdě dneska všude říkala že je PŘEDŠKOLÁK .
Tak mám doma dva předškoláky :-)
Dobrý den,narazila jsem na Vás blog poprvé a se zaujetím čerpám informace..U nás po prázdninách návrat do školky hrůza,lámu si hlavu jak mu to udělat příjemnější..jenže Váš syn se tam těší,u nás se to po roce nepodařilo..v dubnu mu byly čtyři..už jsme chodili minulý rok na adaptaci..byl hodně nemocný..chodíme do speciální školky zde v Mladé Boleslavi,nemají autistickou třídu..spíš všehochuť..nechtějí používat kartičky..syn nemluví..ale prostě jsem včera přinesla lištu s denním režimem,aby alespoň věděl že si pro něj v jedenáct přijedu..za celý minulý rok nesnědl ani jedno jejich sousto..dávala jsem mu svačinu z domů..ani tu moc nejedl..ani pít ze své lahvičky tam nechtěl..včera jsem si říkala,že se pokusíme začít tak,že nebude nic z domů..nevím jestli je to špatně nebo dobře,ale snažím se ho obalamutit..on přesně ví,že až v jedenáct přijdu dostane banán nebo něco malého..vyloženě na to čeká..doma chce abych s ním seděla u stolu když jíme,taky to sam.děláme..s dětmi u stolku sedět nechce,ale po chvíli jej donutí..nemá sourozence a cílem bylo,aby byl ve společnosti dětí,sice si s nimi nehraje,ale může je pozorovat..jsem opravdu zoufalá jestli ta školka pro něj má smysl..jestli to jak s ním doma pracujeme,není spíš poté smazáno,když se mu nevěnují jak radí Apla..neříkám,že vše dělám jak říká Apla,ale naše paní logopedka syna učila dělat úkoly s proužkem,udělá jeden,odtrhne se kartička..jedeme další..udělá jich pět..někdy chce ještě..pod skleničkou čeká kinderčokoládka a funguje to..moc ráda bych zažila,že nebudu odcházet a slyšet brek svého syna..Markéta
OdpovědětVymazatDobrý den Markétko, my jsme také nezačínali jednoduše...Matěj začal chodit ve čtyřech letech, první dva dny jsem byla ve školce s ním a pak chtě nechtě jsem ho kvůli práci musela již nechat...odcházela jsem a slyšela jsem Matějův hysterický křik a pláč. Neodcházelo se mi vůbec lehko. Než jsem dojela do práce, přišla mms s obrázkem spokojeného Matýska, jak si hraje oblíbené lego. Možná že jsme to měli jednoduší, zároveň začla chodit do školky i mladší dcera, takže jsem to dělala tak, že nejdřív jsme odvedli do školky jí, aby to Matěj viděl a pak šel on, sice někdy s menšími protesty ale šel...Chodíme taky do smíšené třídy, ale většina dětí je autistů, ale Matěj byl v podstatě jediný kdo nemluvil...Ale paní učitelky nám hodně vycházeli vstříc , společně jsme se radili co budeme dělat, když ve třídě měli týden ovoce, věděla jsem dopředu, tak jsem vyráběla kartičky ovoce....Nakonec to dopadlo tak že Matějovy úkoly dělala celá třída....tak jako dnes. První rok jsme také byli hodně nemocní, ale Matěj to má tak, když překoná tu prvotní nechuť , tak to s ním už celkem jde...letos chodíme již třetím rokem a myslím si že čím je starší, zlepšuje se to....Co se týče jídla, Matěj snídá ráno chleba, původně jsem mu nosila na svačinku chleba a sýr, protože ve školce mají jen slunečnicový chlebík, pomazánky a to Matěj vůbec nejí, později aby byl na oběd hladový tak nosíme na svačinku jen jablíčko, to má hrozně rád....a s obědem je to tak, že někdy sní, někdy ne...Naštěstí chodíme po obědě domů, takže narychlo něco uvařím, problém by to byl, kdyby zůstával ve školce až do čtyř a nejedl.. Co se týče učení, hlavní díl je na nás doma, učení nosíme i do školky, vždycky chystám složku, čemu by se měl věnovat nebo zopakovat, dělají s ním samostatně v učebně a hlavně zase ve školce dělá spousty věcí co neděláme doma...i když zapojuje se ztuha, na povel skoro vůbec ne, ale paní učitelky ho nechají koukat a většinou se pak přidá sám....zrovna vyndává rohlík z chlebníku, to zase asi ve školce neobědval :-)
Vymazat