Dnes se nám poprvé stalo to, že jsem Matěje musela vzít ze školky domů.
Vraceli jsme se po nemoci, vše probíhalo jako vždy, pár ranních protestů, vzal si jablko na svačinu z lednice, nachystal si úkol, ještě říkal do školky.
Celou cestu do školky jsem se modlila aby tam byly tepláky , nedokázala jsem si vzpomenout, jestli jsme je brali předčasem domů nebo ne. Když jsme dorazili , tak jsem si oddychla, tepláky tam byly a Matěj hned po nich sáhnul ( pozn. ty stejné tepláky máme ve školce 3roky, bez nich úplná tragédie, řev, vztek a pláč ) . Převlíkli jsme se, popadl svačinu a úkol a vlítnul dovnitř a pak.....celé dopoledne přemýšlím co bylo špatně .
Začal pít čaj a zvracet ale ne celý obsah ale jen tak ublinkávat. To stejné mi dělával když jsme šli do školky na besídku a byl z toho vykolejený a nervozní. Ale proč teď?
Pak začal zavírat a říkat mi "nashledanou" , pak jsme znovu letěli jsme do koupelny, pak jsem si poprvé všimla že chodí po špičkách, to nikdy nedělal.
Nakonec jsem nechala ve školce jenom Haničku a Matýska jsem vezla k babičce, tam si babičce po svém postěžoval a zavrtal po peřinu k pohádce...
Ale mě to nedá spát, snad jsme to po nemoci uspěchali ale takhle nikdy nereagoval a při představě , že nás příští rok čeká škola a tam by se stalo to samé, nenechává mě to klidnou .........
Žádné komentáře:
Okomentovat